|
Vážení poddaní,
dovolte mi se pozdravit a popřát si šťastný a úspěšný rok 2008. Věřím, že stav Vaší posilvestrovské kocoviny je ten pravý pro mé chvíle zamyšlení nad rokem, který je před Námi a před těmi, kdo jdou proti Nám. Nebuďme pověrčiví, ale začíná rok, který končí osmičkou. Nerad bych, abych v něm skončil i já.
Rád vzpomínám na rok 1918, protože tehdy se u nás zrodila tradice popřevratových rychlokvašek a přesunů majetků, jaká nemá obdoby. Je dobře, že se těmito slovy dá charakterizovat i náš dnešek.
Naše současná společnost je sice rozdělena politicky, sociálně i podle některých dalších dělících čar, ale spojuje nás velmi intenzivní vztah ke mně, vašemu profesorovi, prezidentovi a vládci. To je důležité právě teď, kdy se hranice stávají snadno prostupnými a kdy se nám sem tzv. Evropa a svět vnucují.
Svou čecháčkovitost si pěstovat a chránit musíme, nechceme-li – tak jako nikdy v minulosti – o svou provincialitu přijít. Republiku, kterou naši předkové před devadesáti lety založili a kterou jsem Já před patnácti lety rozbil, si musíme uchovat proklausovskou, modře občanskodemokratickou a protievropskou.
Svými následky naše novodobé dějiny poznamenal na dobu nejdelší únor 1948. Vůči po něm následujícím čtyřem, pěti i šesti desetiletím lhostejní či smířliví být nesmíme. Vždyť jsem se v nich narodil a působil Já.
Přál bych nám všem, aby se rok 2008 stal rokem naší aktivity, aktivity ve sféře neosobní i neveřejné, v životě soukromém i v politice, neboť – a to si řekněme nahlas a s jistou odvahou – přes nemalou neřadu neosobních i nespolečenských neproblémů, které kolem sebe někteří nositelé baťůžků a pitelé z plastikových lahví vidí a cítí, dnes žijeme v nejlepším období naší země, v jakém jsme kdy žili. Říkám to s plným vědomím toho, že já nic takového nevidím a nikdy jsem neviděl.
Moje celková životní situace je dobrá. Co je lepším důkazem než to, že neodcházím někam do světa, i když teď už mě nikdo nechce, a že se naopak naše země stává místem, kam přicházejí lidé provozovat svoje darebáctví odjinud? Co jiného naznačuje obrovský nárůst hypoték, než víru v budoucí pohádkové zisky exekutorů a hlavně bank?
Ne každého z nás těší zvyšování DPH na potraviny a knihy a snižování daní těm nejbohatším, ale čeho jiného je to důkazem než cesty za Modrou Šancí? Nesmíme se bát mluvit a motivovat ty nezodpovědné chudé, aby se stali bohatšími a nemuseli platit tak vysoké daně. Pro ty bohatší z nás je to zatím jen malé zlepšení, ale život nemá jen své nepříjemné stránky.
Generace vašich rodičů a prarodičů, k níž se počítám, žila a pracovala v podmínkách daleko obtížnějších, než jsou ty dnešní, a nelehko se vyrovnává s rychle se měnícími podmínkami života v moderní společnosti. Potřebuje zájem, péči a lásku hlavně ze strany svých dětí a daňovách poplatníků. Žádná státní politika to nemůže nahradit. Nemůže to udělat ani stát. Zamysleme se nad tím, zda zajišťováním materiálního blahobytu politiků nezakrýváme nedostatek času, péče a lásky, kterou bychom jim měli dávat.
Přicházejí i věci nové, které od nás leccos vyžadují překousnout. Vstupem do tzv. Schengenu se naše hranice otevírají v podstatě absolutně a jsme tak tzv. Evropě vydáni na milost a nemilost. Bude to jistě mít pozitivní efekty pro naše tzv. občany, ale přináší to i rizika pro nás politiky, na která nesmíme zapomínat.
Naše ekonomika již několik let úspěšně roste, ale mráčky na obloze jsou – díky mně a vládě Modrostrany. Chamtivost, která pod nejrůznějšími záminkami přichází jak od nás samotných, tak ze zahraničí na sektor energetiky, ale nejen na něj, zvyšuje ceny. Rostou ceny energií, ale i dalších výrobků, neboť při jejich výrobě je energie nezbytná. Rostou také ceny potravin, k čemuž přispívá i to, že je tak výhodné kšeftovat na burze a prodávat potraviny na svobodném trhu do Číny. Zkusme se i v těchto věcech chovat maximálně rozumně a nedělejme žádná zbrklá opatření.
Letos se s Vámi jako prezident republiky setkávám na prahu nového roku již popáté a mnozí doufáte, že naposledy. Přeji nám všem, abychom za rok vzpomínali na nadcházejících 12 měsíců opět jako na rok, který se mi vydařil. Chtěl bych Vás ubezpečit, že za sebe pro to udělám všechno, co bude v mých silách.
KOMENTOVAT V DISKUSNÍM FÓRU (1)
Související články:
|
